Rooibos se vyrábí z rozsekaných větviček a špičatých listů keře Aspalatus Linearis. O tomto nejoblíbenějším nápoji tamních domorodců je první zmínka z roku 1772. Nachází se v záznamech botanika Carla Humberga. Jemné sladké chuti tohoto sytě červenohnědého nápoje podlehli civilizované národy až na přelomu 20. století. Keř objevili v Cederbergu, který leží severně do Kapského města. Od té doby je tomuto 1‑1,5 m vysokému keři s hnědozrzavými jehličkami věnována čím dál větší pozornost.

Šance vydělat na tomto zázračném čaji se v roce 1904 chopil ruský imigrant Benjamin Ginsberg. Skupoval rooibos od domorodců a vyvážel jej do mnoha zemí. Tento způsob se však časem ukázal jako drahý a nerentabilní. Proto se začalo uvažovat o pěstování keře na velkých plochách. Průkopníkem technologie se stal v roce 1930 lékař a milovník přírody P. le Fras Nortier. Připojilo se k němu i několik farmářů, kteří se začali pěstováním a zpracováním rooibosu úspěšně zabývat.