Po tom, co v roce 1930 turecká vláda projevila zájem o pěstování čaje, byly po sedmi letech dovezeny tuny semen z Gruzie. Plantáže vznikly v oblasti Rize, nedaleko Černého moře, na úpatí Pontských hor, kde jsou ideální podmínky pro pěstování čajovníku.

Dnes je v Turecku více než 300 továren na čaj a jejich produkce řadí Turecko mezi pětici největších producentů čaje na světě. Většina produkce končí na domácím trhu, jen malá část míří na vývoz. Čaj se v Turecku stal natolik populární, že si některá města změnila název tak, aby obsahoval slovo čaj, turecky “çay”. Například město Kadahor se stalo Ҫaykara, a Mapavri se přejmenovalo na Ҫayeli. Popíjení čaje se zde stalo populárnější než káva, spotřeba na hlavu se pohybuje kolem dvou kilogramů ročně.

“Rize”, jak se čaj ze stejnojmenné oblasti jmenuje, patří mezi tradiční turecké čaje, je lahodný, aromatický, výrazný a povzbudivý. Patří mezi standardní vybavení čajoven. Přípravou se podobá spíše čajům ruským nebo assamským. Pro své povzbudivé účinky a specifickou chuť je vyhledávaným nápojem v arabském světě. Většinou se popíjí oslazený karamelem nebo cukrem.