Počátky čajového průmyslu v Peru se datují do roku 1913, kdy byla semena přinesena poprvé do země na popud průkopníka této činnosti, Dr. Benjamina de la Torre Mar. Chirurg, jmenovaný provincií La Convencion, dal svůj technický návrh zemědělcům v provincii a poukazoval na výhody čajového průmyslu v Peru. Po dokončení kroků k importu semen bylo dovezeno 120 liber semen, jež měla být oseta experimentálně Dr. de la Torrem na některých z pozemků jeho farmy Huyro. Čajovníky zde měli velké výnosy a tak se přistoupilo ke kultivaci rostlin pro komerční výrobu. V roce 1915, kdy proběhla první sklizeň, byla bohužel farma po smrti Dr. de la Torra opuštěna.

V roce 1928 projevila peruánská vláda zájem o komerční pěstování čaje a vydala Nejvyšší rezoluci, povolující uzavření smluv s pěti odborníky z Cejlonu, aby zorganizovali tým pro kultivaci čajovníku. Po dvou letech spolupráce byli čtyři z těchto odborníků propuštěni. Zbývajícího poradce vláda zavázala, aby rozšířil pěstování čaje i v jiných údolích Peru. První semena se ujala na plantážích v Huanuco v roce 1936. Další plantáže vznikly v oblastech Chinchao a Cayumba s více než 16.000 rostlinami z vybraných odrůd. V roce 1941 mělo Peru více než 800.000 rostlin. V roce 1942 byl čajový průmysl v Peru konečně posílen a konsolidován. Výrobní závody na zpracování čajových lístků byly umístěny v oblastech Ayacucho, Cusco, Huanuco, Junin, Madre de Dios a Puno na východní straně And. Regiony se nachází mezi tropickým a subtropickým pásmem, kde je roční úhrn srážek mezi 3.000 mm a 5.000 mm, s průměrnými teplotami 19 °C – 24 °C.

V roce 1977, kdy už mělo Peru 2.500 ha plantáží, podepsalo ministerstvo zahraničí dohodu s Holandskem, která vedla k REINTEP Project (Projekt pro úplné zotavení čaje v Peru). Tato smlouva zavazovala Holandsko poskytnout technickou a finanční pomoc po dobu čtyř let. Jako výsledek této smlouvy byla v roce 1985 postavena továrna v Amaybamba, pět kilometrů od obce Huyro, s kapacitou zpracování 60 tun zelených lístků denně. V současné době se jedná o největší továrnu v Peru a patří do centrální části Coop „Huyro.“ Do roku 1989 byla národní produkce počítána na základě celkové výroby v závodech v Cusco a Huanuco – 75% a 25%. Ale nepokoje, kterými země prošla od konce roku 1980 ovlivnily prakticky celou produkci Huanuco. Cusco se tak stalo národním dodavatelem, poskytovalo ročně cca 1.200 tun černého čaje v průběhu tří let (od roku 1988 do roku 1990). V dalších letech se situace v Huanuco měnila k lepšímu, a  osahovala produkce 1.600 tun černého čaje ročně.