V Ozurgeti, malém městě v regionu Imereti na západě Gruzie byl před 150 lety zasazen první čajovník, který dovezl z Číny gruzínský princ Miša Eristavi. Z Gruzie se poté čaj rozšířil i do sousedního Turecka, kde dnes jeho popíjení tvoří základ kultury.

Gruzie kdysi bývala největším pěstitelem čaje v rámci celého Sovětského svazu. Dnes si jej v místním obchodě nekoupíte, veškerá produkce na trhu pochází z dovozu. Po rozpadu Sovětského svazu zdědila Gruzie 62 000 hektarů čajových plantáží. Po krachu gruzínského hospodářství na začátku 90.let se velké čajové závody rozpadly a většina plantáží postupně zarostla a zpustla. Rozpad čajového průmyslu způsobil ekonomické problémy především na západě země. V 80. letech produkovala Gruzie 120 tisíc tun čaje ročně. O dvacet let později je produkce nižší o více než 95 procent. Vzhledem k rozpadu zpracovatelských závodů se dnes většina nezpracované produkce exportuje do Ruska, Střední Asie a Mongolska. Koupit lokální čaj v některém z místních obchodů je v současné době nemožné. Gruzie dnes čaj dováží ze Srí Lanky, Indie a Číny. Výjimku tvoří několik malých farem, které v tomto roce začaly svou produkci i zpracovávat a prodávat přímo v Gruzii. Zejména díky nejrůznějším rozvojovým programům se produkce čaje v Gruzii začíná pomalu obnovovat.